|
|||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Co je to aquaplaning ? Aquaplaning je ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vrstvy vody, která se dostala mezi povrch pneumatiky a vozovku. Mezi vozovkou a pneumatikou vznikne vodní klín, takže pneumatiky nepřiléhají k vozovce a po vrstvě vody začnou klouzat. Tato situace nastává v okamžiku, kdy drážky dezénu nejsou schopné odvádět dostatečně rychle přebytečné množství vody. Aquaplaning může vzniknout při přímé jízdě v nájezdu do louže, do vyjetých kolejí, při brždění, ale také na vodě v zatáčce. Během vzniku aquaplaningu je vozidlo zcela neřiditelné, proto je tato ztráta přilnavosti velmi nebezpečná. Dochází k němu zcela nečekaně a bez varování. Se zvyšující se rychlostí se zmenšuje prostor v drážkách našich pneumatik, které potom nejsou schopny odvádět vodu. Co ovlivňuje vznik aquaplaningu ?
Jak poznám vznik aquaplaningu ? Nejčastěji je aquaplaning u předních kol a v případě předního pohonu se projevuje náhlým nárůstem otáček motoru a ručička rychloměru vylétne prudce nahoru. Nebezpečnější je, vznikne-li aquaplaning na zadní nápravě. Zpočátku není znát žádný příznak, náhle záď vozu začne klouzat a tlačí se dopředu. Vozidlo jde okamžitě do smyku. Jak si při aquaplaningu poradit? Pokud se do této situace dostanete, držte pevně volant a vyšlápněte spojkový pedál. Zachovejte chladnou hlavu. Nezmatkujte, nebrzděte ani nepřidávejte plyn a vyčkejte, až pneumatiky znovu získají kontakt s vozovkou. Co proti aquaplaningu dělat ? Rozhodující je vhodná volba Pneumatik. Pneumatiky se konstruují tak, aby voda byla dostatečně rychle a v dostatečném množství odváděna od středu pneumatiky ven. Riziko aquaplaningu stoupá, máte-li na vozidle ojeté pneumatiky. Odpovídající odolnost vůči aquaplaningu je hloubka dezénu 3 mm a více. Podle zákona je pneumatika s hloubkou dezénu 1,6 mm k používání, avšak hloubka 1,6 mm dokáže odvést pouhých 13,8% vody a hloubka 3 mm pouhých 30% vody ve srovnání s novou pneumatikou.
|